Staletá zášť Západu vůči Rusku - Situace po Majdanu II

Téma TO

22. 2. 2026 6


Pokračování článku Staletá zášť Západu vůči Rusku. V demokratických volbách roku 2010 volilo prezidenta Janukovyče něco kolem poloviny voličů. Státním pučem se znaky revoluce řízeným ze zahraničí byl v únoru 2014 neústavním způsobem odstraněn. Takový krok se logicky minimálně polovině občanů Ukrajiny nelíbil. Řada z nich, zejména ti, kteří se národnostně identifikovali jako Rusové, se dostávala do stále ostřejšího střetu s novou vládní mocí.

Jak šel čas…

23. 2. 2014
Parlament zrušil mandát prezidentu Janukovyčovi a odhlasoval zrušení používání ruštiny jako úředního jazyka. Bylo to umožněno tím, že po útěku prezidenta rezignovali i poslanci jeho Strany regionů ve Verchovnaje radě. Striktně řečeno, odvolání prezidenta proběhlo neústavně, neboť podle článku 111 ústavy takový krok vyžaduje vyšetřování případu speciálně jmenovaným orgánem, projednání Ústavním soudem a ¾ většinu parlamentu, tedy 338 hlasů. K žádné z předepsaných ústavních procedur nedošlo, výsledek hlasování byl 328 ku 0.

16. 3. 2014
Na Krymu proběhlo referendum (již několikáté po rozpadu SSSR, pokaždé se stejným výsledkem) o připojení k Ruské federaci. Pro hlasovalo 96 % voličů při 83% volební účasti.

12. 4. 2014
Do Kyjeva přijíždí ředitel CIA John Brennan a ukrajinské vládě doporučuje okamžitě zahájit „antiteroristickou operaci“ proti vzpurným ukrajinským občanům, zejména v Doněcké a Luhanské oblasti. Tímto datem začíná občanská válka na Ukrajině. Brennan předtím vstoupil do povědomí veřejnosti, když jako šéf stanice CIA v Džiddě v létě 2001 udělil víza 15 saúdským občanům, kteří 11. září 2021 údajně provedli útoky na Dvojčata v New Yorku a Pentagon ve Washingtonu. Učinil tak v rozporu s názorem svých podřízených, kteří navrhovali víza neudělit. Později, v prosinci 2016, Brennan hrál klíčovou roli v nezákonném zmanipulování zpravodajských analýz, které obviňovaly prezidenta Trumpa v době jeho prvního volebního období ze spolupráce s Rusy. Za to se dnes ocitá před federálním soudem.

Duben 2014
Syn tehdejšího viceprezidenta a „speciálního představitele“ pro Ukrajinu Hunter Biden byl jmenován do správní rady Burisma Holdings, soukromé ukrajinské olejářské a plynařské společnosti.

2. 5. 2014
V Oděse propukají protesty proti nové vládě v Kyjevě. Státní moc neváhá a do Oděsy dopravuje autobusy fotbalové chuligány a neonacistické bojůvky. Ti zahánějí část demonstrantů do bývalého Domu odborů a budovu zapalují. Výsledkem tohoto žhářského útoku je kolem stovky lidí zaživa upálených a udušených kouřem.

11. 5. 2014
Obyvatelé Doněcké a Luhanské oblasti se v referendech vyjadřují pro odtržení od Ukrajiny.

5. 9. 2014
Minsk I (Minský protokol) dojednávala Trilaterální kontaktní skupina (Ukrajina, Rusko, OBSE) zprostředkovaná Francií a Německem v takzvaném Normandském formátu. Cílem bylo dosažení okamžitého příměří v Doněcké a Luhanské oblasti. Toho se nepodařilo dosáhnout.

23. 12. 2014
Ukrajinský parlament deklaruje odmítnutí statutu neutrality (je zakotven v ústavě) a vyjadřuje odhodlání pracovat směrem k přijetí do NATO.

12. 2. 2015
Minsk II (druhý Minský protokol) se snažil o totéž co první. Byly přidány podmínky pro vytvoření demilitarizovaného pásma (vždy podle dostřelu jednotlivých druhů zbraní).

17. 2. 2015
Usnesení Rady bezpečnosti OSN 2202 (2015) potvrzuje znění Minsk II a ve svém bodě č. 3 „vyzývá všechny zúčastněné strany plně implementovat balíček opatření včetně úplného příměří…“. Usnesení bylo přijato jednomyslně (tedy včetně USA, Velké Británie a Francie) a pro pořádek připomínám, že usnesení Rady bezpečnosti se automaticky stávají součástí mezinárodního práva. Když tedy bývalá kancléřka Angela Merkelová a pánové prezidenti Hollande a Porošenko v prosinci 2022 veřejně prohlašují, že Minské dohody nikdy nebyly míněny upřímně, ale jen jako „válečná lest na Putina“, nepřiznávají se pouze ke lžím, ale zasazují tvrdou, možná smrtící ránu systému mezinárodního práva. Žádné vztahy, ani ty mezinárodní, nemohou stát na lžích. Výzva k implementaci usnesení Rady bezpečnosti se pak stala základním argumentem Ruska pro oprávnění speciální vojenské operace v únoru 2022. To, že ostatní „zúčastněné strany“ v rozporu s právem nekonají, neznamená to, že když jedna strana koná, je to nezákonné – právě naopak, tvrdí Rusové.


Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová a ruský prezident Vladimit Putin. Zdroj: Profimedia

6. 12. 2015
Viceprezident Joe Biden v Kyjevě požaduje okamžité propuštění vrchního státního zástupce Viktora Šokina. Ten v rámci boje proti korupci vyšetřuje i Burisma Holdings, tedy firmu, kde ve správní radě sedí Hunter Biden. Americká pomoc v hodnotě miliardy dolarů je podle viceprezidenta vázána na to, že Šokin bude propuštěn. Joe Biden se tímto činem několikrát veřejně chlubil, například ve svém projevu na Radě zahraničních vztahů v lednu 2018. Šokin skončil v únoru 2016.

21. 2. 2019
Vstupuje v platnost změna Ústavy Ukrajiny, je vytyčen: „…strategický kurz státu pro plné členství v EU a NATO.“

12. 4. 2019
„Zarostlý muž zapáchající alkoholem“ (popis zveřejněný později v médiích) přináší do opravny počítačů v Delaware (Bidenův stát) tři laptopy. Jako své jméno udává: Hunter Biden. Opravené počítače si nikdy nevyzvedl. V jednom z nich jsou devastující informace o zahraničních podnikatelských aktivitách Bidenovic rodiny v zahraničí, především na Ukrajině a v Číně. Hunter Biden končí ještě tento měsíc ve správní radě Burisma. Před prezidentskými volbami, ve kterých Joe Biden kandiduje na prezidenta, 19. října 2020 píše „51 bývalým příslušníkům zpravodajských služeb“, opět v čele s Johnem Brennanem, otevřený dopis: „Bidenovi jsou v tom nevinně, vše je pouze ruská dezinformace.“

2014-2019
V tomto období vyplatila Burisma Holdings rodině Joe Bidena – především jeho bratru Jamesovi a synovi Hunterovi – celkově kolem 20 milionů dolarů.

21. 4. 2019
Ve druhém kole prezidentských voleb vítězí Volodymyr Zelenskyj se 74 %, při 58% účasti. Nejdůležitější body jeho programu: naplnění Minských dohod, mír s Ruskem a účinný boj proti korupci. Právě s tímto programem jednoznačně zvítězil. Logicky, v dubnu 2019 chtěla naprostá většina Ukrajinců mír s Ruskem a snížit korupci v zemi. Když uvážíme, že na východě, mezi „separatisty“, o volby příliš velký zájem nebyl, je tento údaj ještě více ohromující.

24. 3. 2021
Pod tlakem tvrdě nacionalistických skupin, které by byly ve většině západních zemí označeny za neonacistické (veřejné výhrůžky smrtí), se prezidentovy názory mění. Například vydává dekret 117/2021 o „reintegraci okupovaných území“, který říká, že o Krymu a Sevastopolu se nedá jednat, jsou součástí Ukrajiny.

17. 12. 2021
Nóty Ruské federace adresované USA a NATO. Z úsporných důvodů zde obsah neuvádím. Ve své době byla veřejnost plně informována; postoj Ruska je v nich stále konzistentní. V principu jde Rusku o vytvoření takové bezpečnostní architektury v Evropě, kde budou naplněny základní zájmy všech účastníků.

30. 12. 2021
Uskuteční se telefonický rozhovor Biden/Putin. Americký prezident ujišťuje svého ruského kolegu, že USA nemají zájem rozmisťovat na území Ukrajiny ofenzivní útočné zbraně, a Biden se těší na další jednání. V Moskvě otevírají láhve se sektem.

7. 1. 2022
Komentátoři si později dělají legraci, že Joe Biden byl 30. prosince „Sám doma“ (Home Alone), protože jeho nominální podřízení mají na Ukrajinu a Rusko jiný názor. V rozhovoru ministrů zahraničí totiž oznamuje tohoto dne Antony Blinken Sergeji Lavrovovi, že Spojené státy ani NATO nehodlají o ruských nótách vůbec jednat.

21. 1. 2022
Americký ministr zahraničí Blinken opakuje Lavrovovi neměnnou pozici: Zapomeňte, že s vámi budeme o čemkoliv jednat. Touto dobou je na východ od ukrajinsko-ruských hranic shromážděno přes 100 tisíc ruských vojáků a na západ od Donbasu 60 tisíc elitních ukrajinských vojáků. Mezi nimi, na Donbase, provádějí vládní ukrajinské jednotky „antiteroristickou operaci“, což konkrétně znamená, že dělostřelectvo ostřeluje obytné domy. Tomu se brání východoukrajinská domobrana posílená o ruské „dobrovolníky“.


Bývalý ministr zahraničních věcí USA Antony Blinken a jeho ruský protějšek Sergej Lavrov. Zdroj: Profimedia

Únor 2022
Řadu let praktikované ostřelování civilistů na Donbase ukrajinskými vládními jednotkami podle hlášení pozorovatelů OBSE zesiluje na intenzitě a mění charakter až na přípravu válčiště. Donbaští separatisté očekávají útok zmíněných 60 tisíc elitních ukrajinských vojáků. Podle hlášení OBSE je na Donbase touto dobou již 14 tisíc mrtvých, převážně civilistů.

19. 2. 2022
Ve svém projevu na Mnichovské konferenci uvažuje prezident Zelenskyj veřejně, že Ukrajina hodlá odmítnout svůj bezjaderný status předepsaný jí Budapešťským memorandem (1994) a vyzbrojí se jadernými zbraněmi. Mimochodem, za Spojené státy podepsal Budapešťské memorandum otec Antonyho, Donald Blinken.

21. 2. 2022
Prezident Putin schvaluje zákon Dumy o uznání samostatnosti Doněcké a Luhanské republiky.

24. 2. 2022
Rusové zahajují „speciální vojenskou operaci“. Již po několika dnech, 28. února, dochází k tajným jednáním obou stran na běloruských hranicích.

4. 3. 2022
Po osmi dnech bojů je ruskými jednotkami obsazen perimetr Záporožské jaderné elektrárny a zajištěny zásoby plutonia a obohaceného uranu. Později, 25. května, řekl na Davoském fóru ředitel IAEA Rafael Grossi, že Ukrajinci skladovali v prostorách Záporožské elektrárny 30 tun plutonia a 40 tun obohaceného uranu v celkové tržní ceně 150 miliard dolarů. Jestli to bylo v souladu s Budapešťským memorandem, nebo nikoliv, není veřejnosti oznámeno.

Celý text najdete v měsíčníku TO číslo 1

kauza dozimetr

Přečtěte si v elektronické verzi

Stačí kliknout

Přečíst

Ukázat komentáře (6)

  1. hloubal

22. 2. 2026 (20:19)

Loni jeden z významných filozofů 20. a 21. století – Thomas Nagel – vydal malou, ale bohatou sbírku dvou esejů jako knihu s názvem „Morální city, morální realita a morální pokrok“. Samotná skutečnost, že se dílo věnuje tomuto – jinak nadčasovému – tématu, kontrastuje s obrovským náhodným šumem naší společnosti. Toto téma vyžaduje velkou koncentraci, rozvahu a reflexi a k ​​dosažení dostatečného odstupu potřebného k řádnému zkoumání takového tématu je třeba dosáhnout „reflexivní rovnováhy“, jak ji definuje autor, což je koncept, který poprvé představil jeho mentor John Rawls. Jako pozadí lze uvést, že morální cesty byly teoreticky již dlouho rozděleny na důsledné a deontologické a Nagel nás nemá v úmyslu nutit vybírat si mezi nimi. Poukazuje na výhody a omezení obou a v kontextu morálního pokroku se zdá být podporováno zvažování důsledků našich činů. Za zmínku také stojí, že tato celková diskuse je stará tisíce let, ale navzdory tomu svět nepřestal být svědkem věcí, které drtivá většina z nás shledá těžko nebo nemožně morálně ospravedlnitelnými. Prvním pozorováním, které je třeba zde učinit, je, že obě teorie morálního úsudku se zrodily z našich přirozených tendencí přiklánět se k levici – emoce a intuice – nebo k pravici – uvažování a logika – z perspektivy jemného systému. Když používáme svou intuici, podmiňování a emoce, nacházíme se v deontologickém rámci, a když používáme své ego a uvažování, kráčíme cestou konzekvencialismu. Potřebujeme je bezproblémově integrovat, ale to samozřejmě není možné, dokud naše vědomí je „nepřekročí“…

Odpovědět

  1. Radim

23. 2. 2026 (10:27)

Článek je zase jen pohled jedné strany se „zatajovanými“ (schválně nevyslovenými) informacemi. Místo toho aby v něm byly informace ze všech stran a čtenář si udělal vlastní názor…
A TO jsem si myslel, že TO za něco stojí.. bohužel 🙁

Odpovědět

    1. Milan G

23. 2. 2026 (13:46)

Můžete to nějak upřesnit? Ty informace ze všech stran? Vy máte nějaké jiné info a pokud ano tak napište.

Odpovědět

  1. pilz

23. 2. 2026 (11:08)

Zmiňujete „referendum“ na Krymu.

Zapomínáte ale opomenout, že:

– V té době Krym okupovala ruská armáda

– Samotné prosazení konání „referenda“ bylo zajištěno okupací parlamentu ozbrojenci a vynuceným „zvolením“ nového premiéra Krymu dne 27.02.2014

– Nový premiér Krymu Aksjonov byl ze strany „ruská jednota“ (cca 4% hlasů)

– Několik dřívějších referend ve skutečnosti znamená dvě (jedno v roce 1991 a druhé v roce 1994)

– První referendum v roce 1991 se týkalo autonomie Krymu v rámci SSSR. Bylo tedy nutné je opakovat kvůli rozpadu SSSR

– Mezi posledním legitimním referendem a ruskou okupací je přibližně 20 let mezera

Odpovědět

    1. Marie Hanzlová

27. 2. 2026 (22:26)

Když nahlédnete na wikipedii, tak na Krymu žilo v r.2001 58% Rusů a ruštinu za mateřský jazyk tam považovalo 77% obyvatel. Pochybuji, že by tam bylo referendum možné před obsazením Ruskou federací, ocituji z novinek.cz: „V ukrajinském Krasnoarmijsku probíhající nedělní referendum, které mělo rozhodnout o samostatnosti Doněcké a Luhanské oblasti na východě země, ukrajinští vojáci násilně ukončili a podle agentury AP začali střílet do davu. “ (zveřejněno 11.5.2014).
Zajímavá je i mapka výsledků parlamentních voleb z roku 2007, tam je vidět ta rozštěpenost Ukrajiny. Škoda, že nenašli pokojnou cestu k rozdělení, jako jsme se rozdělili my a Slováci.

Odpovědět

  1. Janka

23. 2. 2026 (13:01)

tak teoreticky ak by ti ludia tam nesuhlasili, mohli predat svoje nehnutelnosti a odist…..a nemam pocit, ze by tomu tak bolo v nejakej nadmernej miere. Co som sledovala ukrajinske weby, tak sa skor stazovali, ze ruski uradnici nesli az tak na ruku klasickym metodam uplacania a vyzadovali platenie dani na co domaci neboi zvyknuti

Odpovědět

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Komentář *

Jméno *

E-mail *

Webová stránka

Uložit do prohlížeče jméno, e-mail a webovou stránku pro budoucí komentáře.

Alternative:

Líbí se vám článek?

573

NENECHTE SI UJÍT

Buďte první, kdo se dozví o nových článcích Deníku TO

Nespamujeme! Další informace naleznete v našich zásadách ochrany osobních údajů.

Sdílet


Petr Pelz

Spolupracovník redakce

Generálmajor, pracovník zpravodajských služeb, bezpečnostní poradce, velvyslanec. Pracoval jako zástupce Náčelníka Vojenské zpravodajské služby. V letech 1996–2001 byl ředitelem Vojenského zpravodajství. V letech 2002–2006 působil v New Yorku jako zvláštní bezpečnostní poradce velvyslance ČR u OSN. V letech 2006–2007 pracoval jako poradce ministra obrany pro problematiku zpravodajství a zahraničních vztahů. Od roku 2010 do roku 2013 působil jako velvyslanec ČR v Afghánistánu.

reklama

Žádné reklamy



Deník TO – verze bez reklam

60 Kč – 720 KčRozpětí cen: 60 Kč až 720 Kč

Délka



Deník TO – verze bez reklam množství

Alternative:

Ankety

Měl by mít prezident Pavel nárok na služební motorku?

Ano Ne

Zobrazit výsledky

TÓČKO

TÓčko

Jak TO je? Andrej Babiš (2. část): Milion chvilek neřeším, jsou součástí pětikoalice. Co dělali proti Marii Benešové, považuji za nechutné

Redakce TO·6. 3. 2026

reklama

Nejnovější

Proč tak nesnáší Natálii Vachatovou? Důvod (ne)překvapí…

Politický týdeník: Na to NATO nepřistoupí! tvrdí Pavel o investicích armády; Babiš ho nechce na summitu aliance

Svatý Josef – snoubenec Panny Marie

Proč prezident Pavel navštívil Pobaltí

Boj s dezinformacemi? Zrušení nesmyslné smlouvy nedá aktivistům spát

Téma TO

Staletá zášť Západu vůči Rusku: Ukrajinská tragédie

Ideová smrt ODS

Vymřeme? Demografická krize jako největší výzva naší doby

DOZIMETR: Smrt, korupce a politika

Německo a Evropa v budoucím světě

Landsmanšaft v Brně? Všichni jim prý jen škodili…

E-shop

reklama

Související


Staletá zášť Západu vůči Rusku: Ukrajinská tragédie

Ideová smrt ODS

Vymřeme? Demografická krize jako největší výzva naší doby

DOZIMETR: Smrt, korupce a politika

Německo a Evropa v budoucím světě

Landsmanšaft v Brně? Všichni jim prý jen škodili…

Zjistit více

politika

Politika

Zahraniční politika

O nás

Co je TO?

Proč TO vzniklo?

Redakce

Uživatel

Horoskop


Střelec – prosinec

Štír – listopad

Váhy – říjen

Panna – září

Lev – srpen

Rak – červenec


2025 © LRC media s.r.o., 349 52 Cebiv 1. Stránky vytvořila a spravuje PProduction





















0